FINANČNÍ GRAMOTNOST – možné způsoby, jak naučit děti hospodařit s penězi

Jaké jsou Vaše vzpomínky z dětství na kapesné? Jste zastánci kapesného, nebo jejích odpůrci?

Já jsem peníze začala vnímat s první pokladničkou. Od té doby jsem si neskutečným způsobem užívala každou chvilku přepočítávání nasbíraného obnosu. Dalším momentem bylo poznání toho, že na něco jsou penízky a na něco (rozuměj sladkosti,…) nejsou. S příbývajícím věkem ve mě vzrůstal pocit potřeby mít TO kapesné. To také přišlo, jen bylo podmíněno vykonávaním určitých činností.

Možná se shodneme, že velká vetšina z Vás mohla v dětství/dospívání slyšet známou větu: „Dokud tě živím, tak mě budeš poslouchat a řídít se mými pravidly“. Vtipná věta, která bohužel nic nezmůže. Spíš naopak rodiče zbytečně zesměšní a postaví do role naprostého nerespektu.

Každá rodina, rodič má názor na kapesné jedinečný. Odvíjí se to i dle rodinné tradice, či reflexe toho co z jejich zkušenosti bude fungovat.

Kapesné je dle mého názoru jeden z možných nástrojů, jak naučit děti finanční gramotnosti. Jen je potřeba dodržet několik zásad, aby se tento účinný nástroj nestal nástrojem na možné výhružky či vydírání.

Jak to tedy celé nastavit?

  1. Základním krokem je ujasnění zda-li opravdu chci dítěti dávat kapesné.
  2. Poté je důležité uvědomění, kapesné je nepodmíněné. Není to služba: něco za něco. Je to moje dobrovolné rozhodnutí bez podmínek.
  3.  Stanovení osobního optima – KAŽDÝ JAK MŮŽE DLE SVÝCH POTŘEB. Nemůžu dát dítěti část výplaty a zapomenout na své potřeby a možnosti.

Další tipy:

  • Částka, kterou dítěti dáváte jako kapesné, je pro jeho potešení. Nechte ho, aby se samo rozhodlo, jak s penězi naloží. Určitě je príma si s dítětem popovídat, jak bude s pěnězi nakládat, co si za ně popřípadě koupí. Projevujte aktivní zájem, ale nevnucujte vlastní představy! Aktivní zájem = vědomé naslouchání.
  • Společně se domluvte, jak často dítě kapesné dostane, nejlépe i s přesným datem.
  • Dodržujte termín. Jedině tak Vás dítě bude brát vážně. Děti si více váží lidí, kteří dodržují svoje slovo a stojí si za svým rozhodnutím. Dítěti buďte příkladem. A to se netýká jen kapesného.
  • Předejte dítěti zodpovědnost!

Existují i jiné způsoby, jak děti naučit zacházet s pěnězmi? Naučit je vnímat hodnotu pěněz, hmotných věcí?

Za mě určitě ano!

  1. Hra na obchod  – každý z nás si toto období pamatuje. Já to milovala. „Prodávat“ se dá všechno- listí, kaštany, kameny, lego kostky. Dětská představivost nezná hranic. Byla by veliká škoda si to neužít. Tuto hru můžete mít hned v několika provedení např. hra na autoservis, hra na cestovní kancelář, hra na pekařství, atd.
  2. Výměnný obchod – princip: „Přines něco, co bys chtěl/a vyměnit za něco jiného.
  3. Vlastní pokladnička/peneženka – zásadně jděte koupit společne, po cestě, nebo přímo v obchodě můžete začít s první lekcí finanční gramotnosti. Dítě tedy seznámíte s částkou, za kterou se daná věc může koupit. Pak mu ukážete okruh, z čeho může vybírat. Doma by měla mít jedno místo. Mějte dopředu přichystané první peníze na vložení a opravdu dítěti dejte prostor na prožití emocí, radosti, štěstí. Budujeme v něm větší pocit zodpovědnosti. Zase zde platí pravidelnost vkládání dalších pěněz do pokladničky. Nechte ho pracovat samotné. Pokud je dítě starší doporučuji mu ukázat, jak si našetřené finance může přepočítávám popřípadě si může vést pokladní deník.
  4. Přijetí zodpovědnosti za hmotné věci  – nehody se stávají, není potřeba z toho dělat zbytečnou vědu. Jen je třeba dětem vysvětlit: každá věc něco stojí a že se důsledkem nevhodného chování může rozbít. Myslím v případě, když dítěti preventivně vysvětlujete důsledky jeho možného chování. Určitě nejsou vhodné věty typu: „jéé nic se neděje“, „koupíme si nové“, ironicky řečeno  – „jéé ty jsi teda šikulka“. Ironii děti nechápou. V těchto situácích používejte popis události: „Vídím, rozbité auto…mlčím a čekám na reakci (já jako rodič, dospělí mám čas tu situaci rozdýchat, není potřeba věty: já jsem ti to říkal/a…). Vysvětlíme si, že je ta věc rozbitá. Pak následuje pár otázek: Co s tím uděláme? Opravíš si to? Když dítě vyjádří potřebu koupit si nové, tak nastane čas domluvit se na spolupodílení. Nebo společně dojdete názoru, že daná věc nejde koupit. Dítě má tedy možnost zažít svoji zkušenost, která bude větším poučením než křik, zlost či naštvání dospělého.
  5. Zahrnutí do plánovaní výletů, dovolených, nákupem nových hraček, věcí které přímo souvísí s dítětem – trénujeme základy spoření. Bohatě postačí, pokud si dítě našetří 1/3 částky samo.
  6. Hra na fondy – s dítětem můžete vymyslet dílčí subjekty na které se budou šetřit peníze. Např fond vzdělání, kroužku, zábavy,…A tam se spolupodílet na případném šetření.
  7. Starší děti více seznamujte s náklady domácností: hledejte společně způsoby, jak zefektivnit hospodaření a náklady společného života. Určitě najdete cesty, jak určité toky přetrasferovat a část peněz využít na něco, co celé rodině, bude dělat radost.

Dětem do cca 2.stupně ZŠ představujte peníze přes rodinu. Dospívajícím volíme spíše atraktivnější způsob, tj. pomocí jejich potřeb.

Ať se rozhodnete jakkoliv, vždy myslete pouze a jen na sebe a svoje pocity. Jste jedineční a nemusíte dělat nic, co by bylo proti Vašemu vnímaní a tradici. Nenechte se strhnout davem. Vytvořte si vlastní autentický přístup!

Jako bonus posílám odkazy na zajímavé články a interaktivní weby, které se zabývají finanční gramotností dětí:

Zábavná hra o české koruně

Ilustrovaná kniha – Poznáváme peníze

Pěkná kniha pro dětí 1.stupně ZŠ

Kurzy finanční gramotnosti zdarma

První čtení o financích – Kde rostou peníze?

Mějte pěkné dny Marta

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *