DĚTI V KUCHYNI – 2.ČÁST

První části mého článku, jak lépe zapojit děti do procesů v kuchyni, jsem Vám představila pár pomocníku, které dětem usnadní práci v kuchyni a zárověň si procvičí hrubou a jemnou motoriku.

V této části Vám chci ukázat možné způsoby, jak v dětech více probudit zájem o jídlo, vaření a pomoc v kuchyni. Nejlépe můj pohled vystihuje výrok Gándhího:

“ Jít příkladem není jedním z výchovných prostředků, ale tím JEDINÝM. “ 

První krokem je tedy se zamyslet nad svým vmínáním jídla, vaření, práce v kuchyni.

Jím ve spěchu? Odbývám se? Dívám se přitom na TV, mobil? Dělá mi radost příprava jídla, svačinek, nebo to beru jako nutnost/povinnost? Nestresuji se náhodou kvůli váze a pak omezuji stravu? Jíme víc venku než doma? Zjištěním dosavadního stavu Vám moc pomůže v orientaci v tom, jak Vaše dítě přistupuje k jídlu. Dítě Vás od miminka vnímá, je to tichý pozorovatel, který navnímává všechno co vidí, slyší, cítí. Je jako houba, která do 3.let jen nasává a vstřebává. Vše co nasaje bude brát jako normu chování, stravovaní, vyjadřování pocitů, úcty, respektu, atd. Tato autoreflexe Vám pomůže víc chápat dítě. Možná zjistíte, že pouze zrcadlí Vaše zvyky, obavy, spěchy.

Je to velice důležitý krok – zjištění aktuální stavu. Buďte na sebe prosím hodní a zbytečně se netrestejte za nějaký zvyk, rutinu, která se Vám nelíbí. Nechte hodnocení „za dveřmi“ a raději se zaměřte na to co by se Vám líbilo. Nejlepší je si tento krok sepsat na papír, kde na jedné straně stojí dosavadní zvyky a zjištění, zda-li se mi líbí či ne. A na druhou straně napíšu možné vylepšení. Jen dávejte pozor – všechna vylepšení pro vás musí mít smyslupný důvod. Pokud si to jen řeknete a nebudete s tím úplně ztotožnění, po pár dnech to stejně zajede do „starých kolejích“. Všechno co vyžaduji po dětech potřebuje mít smysluplný důvod, který v daném okamžiku dokážou pochopit.

První a zároveň nejtežší krok máte za sebou, teď už to půjde samo 🙂


U starších dětí mající zaběhlé rodinné rituály, které chcete pozměnit, naprosto si stačí promluvit o dosavadním stavu, co Vás k tomu vedlo, proč to chcete změnit. Hodně dětem na pochopení pomůže vyjadřování pocitů, uznaní chyby či omylu. U vyjadřování pocitů, doporučuji ten pocit opravdu zahrát, pomocí mimiky a gest.

např. „Poslední dobou po ránu spěcháme…jsem z toho smutná…udělalo by mi radost, kdybychom každé ráno společně posnídali…byla bych štastná…navíc bychom měly spoustu energie na hrání, cestu do školky/školy….Co na to říkáš? Co navrhuješ? Zkusíme to společně?“

Menších dětem změnu určitě slovně řekneme taky a ještě více použijeme mimiku a gesta. A začneme je seznamovat s lepší variantou. Vyjadřujeme u toho radost, vše jim ukazujeme, vychutnáváme si jídlo, povídáme jim o jídle, vytváříme příběhy. Malé děti zapojujeme do vytváření svačinek a servírování. Lezoucímu dítěti ukazujeme, kde je lžička, v lednici jogurt., atd. Při ukazování můžeme povídat příběh o dané potravině. Jakmile bude chodit samo, nachystá si prostírku, lžičku, donese si jogurt ke stolečku, apod.

V tomto věku je hodně oblíbená příprava banánu a jeho jezení. Společně připravíme prkénko, vlnkový kráječ (alternativou je příborový nůž), misku a vidličku. Dítě si oloupe banán, můžeme dopomoct (začátek banánu načneme) a na prkénku ho nakrají. Kousky banánu pomocí vidličky přendá do misky. V ideální případě po sobě pomůcky umyje a utře. U stolečku na kterém jí, si nachystá prostírku a nakrajený banán v misce si na dané místo přenese.

Naším hlavním cílem je podporovat v dětech samostatnost.

V začátcích každých změn se mohou vyskytnout nedorozumění, špatné pocity, zmatenost. Berte to jako přirozený proces. To staré odchází, aby nové (v našem případě to lepší) mohlo zaujmout pozici.


V další částí souhrnného článku Vám ukážu, jak pracovat s recepty, tak aby je zvládlo i dítě.

Nenechte si uniknout další část článku. Přihlašte se do emailového klubu RADOSTI DO E-MAILU .

Každé úterý vám pošlu nové inspirace, nápady, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *